Přechod Krkonoš

Malebné městečko Žacléř je ideálním výchozím bodem, neboť má samo o sobě mnoho co nabídnout. Není to však jediná možnost, kde přechod Krkonoš zahájit. Neméně atraktivní je pevnost Stachelberg, anebo lze vyrazit rovnou ze vzdálenějšího Trutnova.

Prvním výrazným vrcholem je Dvorský les (1036 m), jehož tajuplnou atmosféru si nejlépe vychutnáte za mlhavých podzimních dnů nebo po dešti, výhled od Sněžných domků je zase nejkrásnější ráno při inverzi. Západní stranu hřebene můžete obdivovat z vyhlídky u Rýchorské boudy.

Chcete-li obdivovat nádherné krkonošské roubenky, projděte si Horní Albeřice anebo můžete sestoupit už od Rýchorského kříže do Dolních Albeřic. Zbytečně nespěchejte, východ Krkonoš je mimořádný.

Klid krkonošské přírody si vychutnáte na zalesněném Pomezním hřebeni*. Varianta přes Lysečinskou boudu a Malou Úpu naopak poskytuje více možností občerstvení a hlubšího seznámení s osídlením této části Krkonoš. Právě tady je dokonale vidět, jak se hospodařilo v nadmořských výškách okolo 1000 metrů.

Z Horní Malé Úpy dále vede přírodně nejzajímavější cesta kopírující státní hranici po Lesním hřebeni* anebo lze tento úsek zkrátit přímější spojnicí rovnou k boudě Jelenka.

Od boudy Jelenka se dále můžete držet hraničních patníků nebo traverzovat Obří hřeben níže vedoucím chodníkem a k vrcholu Sněžky vystoupat pod lanovkou.

Ať už máte na Sněžku názor jakýkoliv, je to nejvyšší bod České republiky a při přechodu Krkonoš ji prakticky nelze vynechat. I když tento vrchol nebude vaším hlavním cílem, je důležité důkladně sledovat předpověď počasí. Za nepříznivých podmínek, jako jsou bouřky, silný vítr, nebo v zimě ledovka, může být tento úsek velmi nebezpečný, ba dokonce neprůchodný!

Na překonání vrcholu si nechejte dostatečnou časovou rezervu. Může se vám hodit i při obdivování mimořádně zajímavého Úpského rašeliniště.
U Luční boudy budete pravděpodobně stát před dilematem, jakým směrem pokračovat: 

• Milovníci dalekých výhledů a drsné tundry mohou v zimě pokračovat přímo po otevřených pláních Stříbrného hřbetu*. V létě je nutno využít chodník na polské straně hranice. 
• Neméně atraktivní je sestup podél hučících peřejí Bílého Labe k Boudě u Bílého Labe a odtud pokračovat traverzem do Slezského sedla. Za odbočku stojí NS Čertova strouha. 
• Alternativou může být i výstup do Modrého sedla s Památníkem obětem hor, vyhlídka nad Výrovkou a samotná chata Výrovka. Odtud je možné trasu eventuálně stočit přes Černou horu do Janských Lázní a západní část Krkonoš vynechat.

Je škoda od Sněžných jam spěchat přímo po státní hranici. Dopřejte si návštěvu Labského vodopádu, atypické Labské boudy a pokračujte po okraji Labského dolu až k Pančavskému vodopádu.

Mohyla Hanče a Vrbaty vás přivede k zamyšlení, chmurné myšlenky rozptýlí výhled z Harrachových kamenů nebo Kotelského sedla. Když se vám povede zde být při západu slunce, užasnete.

Až se zastavíte u pramene Labe, otevírá se před vámi opět více variant, kudy k západu pokračovat: 

• Přes Labskou louku se můžete vrátit ke státní hranici a na Voseckou boudu dojdete přes skalní útvar Tvarožník. Za zvážení pak stojí přechod na polskou stranu hřebene k Hale Szrenicke a sestup na vlak do Jakuszyc či dokonce pokračování k rašeliništím Jizery. 
• Pokud spěcháte, můžete z rozcestí U Čtyř pánů sestoupit k řece Mumlavě a po asfaltce (v zimě rychlým sjezdem na lyžích) dojít přímo do Harrachova. 
• Užijete si vyhlídku z Kotelského sedla a přes Dvoračky a Ručičky dojdete na Čertovu horu, odkud případně lanovkou anebo strmým sestupem dorazíte do Harrachova. 

Harrachov má opět návštěvníkům co nabídnout, takže ani odtud není nutné hned odjíždět. K hlavním zajímavostem patří přinejmenším mohutný Mumlavský vodopád nebo nejstarší nepřetržitě fungující sklárna Novosad a syn.