Share

Polské Krkonoše

Polské turistické cíle

Krkonoše jsou cílem mnoha Čechů již od dětství, málokdo je ale zná i z polské strany. Zatímco u nás se Krkonoše pomalu svažují přes podhůří dál do nížin, v Polsku jsou strmé a působí mohutně. Krajina u našich sousedů ukrývá ledovcová jezera, vodopády či živá horská městečka. 

Nechte se námi inspirovat a objevte hory i podhůří polské části Krkonoš.

Do polského krkonošského národního parku (Karkonoski Park Narodowy) se platí vstupné! Zakoupit si vstupenku můžete i elektronicky.

Psi na vodítku! Na polské straně státní hranice musíte mít v horách psa vždy na vodítku a s náhubkem.

Pokud budete potřebovat poradit nebo získat nějaký tištěný materiál o polských Krkonoších, navštivte informační centra v městech Jelenia Góra, Karpacz, Kowary nebo Szklarska Poręba.

 

Slezská bouda (Dom Śląski) - Karpacz

Slezská bouda se nachází pár metrů od česko-polských hranic na hřebeni Krkonoš pod vrcholem Sněžky. Její současná podoba pochází z přestavby uskutečněné roku 1920. Kolem Slezského domu se nacházejí dvě hlavní rostlinná společenstva, a sice kleče a smilky. Je možné zde též spatřit modráčka tundrového a koniklec bílý. Bouda nabízí občerstvení i ubytování.

Odkaz na mapy.cz: Slezská bouda

Schronisko Górskie "Dom Śląski"
ul. Na Śnieżkę
58-550 Karpacz Górny
tel./fax: 075 7535290
http://www.domslaski.pl

Bouda Samotnia

Bouda Samotnia se nachází u jezera Maly Staw na polské straně Krkonoš ve výšce 1200 m n. m a je jednou z nejstarších bud v polských Krkonoších. Turisté ji rádi navštěvují pro její pohodovou atmosféru a domácí kuchyni. Jelikož Samotnia leží v Národním parku Krkonoše, na cestě mezi městem Karpacz a Sněžkou, nelze ji navštívit jinak než pěšky. První písemné zmínky o stavení u jezera pocházejí již z roku 1670. V průběhu staletí chata přirozeně prošla mnohými úpravami, přičemž poslední rozšíření, které dotvořilo její současnou podobu, se událo roku 1934.

Odkaz na mapy.cz: Bouda Samotnia

Schronisko Samotnia
ul. Na Śnieżkę 16
58-550 Karpacz
tel/fax +48(75)7619376
schronisko@samotnia.com.pl
http://www.samotnia.com.pl

Bouda Samotnia

Wang - Karpacz

Tento dřevěný protestantský svatostánek stojí na polské straně Krkonoš v horní části města Karpacz. Sem se dostal oklikou až z norského města Vang, kde byl postaven již roku 1175. Roku 1841 byl kostelík obyvatelům norské osady již malý a rozhodli se, že ho nahradí zděný. Původní chtěli prodat jako dřevo na otop. Na dražbě se však objevil norský malíř Johan Christian Dahl, profesor Akademie výtvarných umění v Drážďanech, který usiloval o jeho záchranu. Nakonec byl kostelík převezen do Královského muzea v Berlíně, o což se zasloužila podpora pruského krále Fridricha Viléma IV. Tento panovník vedl korespondenci s hraběnkou Friderik von Redern z Bukovce. Ta se zmínila o potřebě nového kostelíku pro evangelické obyvatelstvo horských vesnic na svém panství, a tak na jaře roku 1842 cestovala stavba po částech do Legnice a odtud na vozech přes Jeleniou Góru do obce Karpacz. Přibyla k němu nová věž a roku 1844 bylo provedeno slavnostní vysvěcení. Kostel Wang je tzv. stavkirke - sloupovým kostelem, jehož krov nenesou obvodové zdi, ale vysoké sloupy. Ty jsou dvanáct let ponechané v opracované podobě na dešti a větru a následně naimpregnované dehtem z dřevěného uhlí. Takto upravené sloupy vydrží více jak 800 let.

Odkaz na mapy.cz: Wang

Chojnik - Sobieszow

Zřícenina hradu Chojnik se nachází nad vesnicí Sobieszów (627 m n. m.), která je dnes částí Jelenie Góry, a je jednou z největších turistických atrakcí na polské straně Krkonoš. Hrad Chojnik se objevuje v písemných pramenech už ve 14. století, kdy ho založil svídnicko-javorský kníže Bolek II. Vdova po tomto knížeti předává hrad do majetku Gotsche Schaffa – předka významného slezského rodu Schaffgotschů, v jejichž majetku zůstal až do roku 1675, kdy vyhořel a nebyl už znovu obnovován. V průběhu 20. století byl hrad opravován, díky čemuž je dnes přístupný veřejnosti.

Odkaz na mapy.cz: Chojnik - Sobieszow

Zamek Chojnik
58-570 Jelenia Góra – Sobieszów
tel.: (075) 75 56 394
kontakt@chojnik.pl
http://www.chojnik.pl

Chojnik

Park Miniatur – Památek Dolního Slezska - Kowary

V Kowarech, v areálu původní továrny na výrobu koberců, se nachází Park miniatur Dolního Slezska. V parku se návštěvníci seznámí se 40-ti stavebními památkami (např. kostely, kláštery, hrady, zámky...) Dolního Slezska, které jsou zmenšeny v poměru 1:25. Historii každé ho objektu přibližují popisky u jednotlivých miniatur. Modely jsou umístěny venku díky použití nejnovějších technických metod a materiálů,které odolávají povětrnostním vlivům. Vstup je možné zaplatit také v českých korunách. Cena je vypočtena z aktuálního kurzu české koruny a polského zlotého.

Průvodce skupiny - vstup volný Osoby menší než jeden metr - vstup zdarma Parkování, toaleta, průvodce a fotografování jsou zdarma. Prohlídka probíhá v jazyce polském, českém, anglickém, německém a ruském.

Odkaz na mapy.cz: Park Miniatur

Park Miniatur
Zamkowa 9
58-530 Kowary
tel. +48 75 75 222 42
poczta@park-miniatur.com
http://www.park-miniatur.com

Sněžné jámy

Sněžné jámy jsou dva hluboké kary – Malé Sněžné jámy a Velké Sněžné jámy – nacházející se na polské straně Krkonoš. Do Velké Sněžné jámy se shlíží z cesty Česko-polského přátelství na dvě menší ledovcová jezírka. Malá Sněžná jáma leží západněji a vyskytují se zde vzácné druhy rostlin, vázaných na čedičovou žílu, která sahá až do výše 1425 m. Mezi oběma jámami stojí zdaleka patrná bouda Wawel.

Odkaz na mapy.cz: Sněžné jámy

Sněžné jámy z Polské strany

Velký rybník (Wielki Staw) a Malý rybník (Maly Staw)

Rybníky Velký a Malý se nachází na polské straně Krkonoš pod cestou Česko-polského přátelství na úseku od Poledních kamenů k místu, kde se napojuje žlutá Slezská (Janova) cesta. Velký rybník leží ve výšce 1225 m n. m., jeho plocha čítá 6,5 hektaru a hloubka 23 metrů. Jedná se o největší krkonošské jezero ledovcového původu. Jeho dno je tvořeno sutí, místy je i písčité. Malý rybník je ve výšce 1183 m n. m., má 2,9 hektaru a pouhých 6,5 metrů hloubky. Voda obou rybníků je jantarově zbarvena a fyzikálními vlastnostmi připomíná alpská jezera zaledněná 190 dnů v roce. To odpovídá například švýcarskému Silser-See, ležícímu zhruba o 600 metrů výše. Kotle nad Velkým a Malým rybníkem patří spolu s Velkou Sněžnou jámou k nejdokonalejším karovým formám v polských Krkonoších.

Odkaz na mapy.cz: Wielki Staw a Maly Staw

Velký a Malý rybník

Vodopád Kamienczyk

Řeka Kamienczyk má prameny v horní části enklávy Hala Szrenica ve výšce 1260 m n. m. Po spojení s mnoha drobnými, často bezejmennými toky tento potok teče skalnatým korytem ve výrazně modelovaném údolí. Ve výšce 840 m n. m. tvoří třístupňový kaskádový vodopád, nejvyšší v severní části Krkonoš (27 m). Pod vodopádem je hluboká rokle dlouhá téměř 100 m, která vznikla zpětnou erozí díky postupnému ústupu prahu vodopádu.

Odkaz na mapy.cz: Vodopád Kamienczyk

Vodopád Kamienczyk

Szrenica

Hora Szrenica (1 362 m n. m.), u nás známá jako Jínonoš, dominuje západnímu okraji Krkonoš, kde je už poněkud „odsedlá“ od hraničního hřbetu na polské území. Její „špičatý“ vrchol zvýrazňuje horská chata v blízkosti sedačkové lanovky z podhorské Szklarské Poręby, doslova ze všech stran se tam sbíhají také značené trasy, včetně cesty od turistického hraničního přechodu u Vosecké boudy. K zajímavostem Szrenice patří žulové skalní útvary (tory). Na jihozápadním temeni vystupuje přímo na státní hranici členitý výchoz Trzy Swinki (u nás zvaný Svinské kameny), ještě navštěvovanější je seskupení mohutných skalisek na severním svahu, přiléhavě zvaných Końskie Łby, tedy Koňské hlavy či lebky. Také vlastní vrcholek Szrenice je doslova „kamenný“, protože jej pokrývá souvislá suť balvanů.

Odkaz na mapy.cz: Szrenica

Szrenica

Obytná věž v Siedlecine

Tato stavba je jednou z nejlépe dochovaných svého druhu ve střední Evropě. S budováním věže začal nejspíše javorský kníže Jindřich I. v letech 1313 – 1314. Ten byl zřejmě také donátorem výjimečných nástěnných maleb, které pokrývají plochy stěn ve velkém rytířském sále, jenž se nachází ve druhém poschodí objektu.

Tyto malby byly odhaleny v roce 1880. Pozoruhodné je, že představují světské náměty, velmi zřídka vystupující v dobové ikonografii. Historici umění vedli dlouhé diskuse o tom, co vlastně zdejší malby znázorňují. Jako nejpravděpodobnější se jeví vysvětlení, že rytířský sál je ozdoben scénami z vyprávění o nejvýznamnějším z rytířů kulatého stolu, siru Lancelotovi z jezera. Nástěnné malby byly vytvořeny technikou „al secco“ (tzv. „nepravá freska“ – malba je provedena do suché omítky, postup je typický pro zaalpskou oblast vrcholného středověku). Siedlecinské polychromie jsou jediným středověkým malířským cyklem v Evropě, které představuje příběh rytíře kulatého stolu, Lancelota z Jezera. Autor maleb pocházel nejspíš ze severního Švýcarska.

Odkaz na mapy.cz: Obytná věž

Wieża w Siedlęcinie
ul. Długa 21, Siedlęcin
PL 58-508 Jelenia Góra
Tel. +48 75 7137597
siedlecin@zamekchudow.pl
http://www.siedlecin.zamekchudow.pl

Městské muzeum „Dům Gerharta Hauptmanna“

Toto muzeum se nachází v obci Jagniatków ve vile Wiesenstein, ve které Gerhart Hauptmann, známý německý spisovatel a nositel Nobelovy ceny, žil od roku 1901 až do své smrti v roce 1946. Neorenesanční dům je dílem berlínského architekta Hanse Griesebacha. Vila stojí na žulové skále a obklopuje ji přírodní park o velikosti 1,6ha. Vila byla zbudována tak, aby její obyvatelé měli výhled na hřebeny Krkonoš.

Po smrti Gergarta Hauptmanna sloužil dům do roku 1997 k dětským ozdravným a prázdninovým pobytům. Po převratu v roce 1989 došlo k dohodě mezi tehdejším německým kancléřem Helmutem Kohlem a polským předsedou vlády Tadeuszem Mazowieckim, která předestírala plán, využít prostory vily pro muzejní účely. Vzniklo muzeum, které upevňuje a opatruje kulturní dědictví Dolního Slezska s důrazem na význam a dílo spisovatele Gerharta Hauptmanna.

Odkaz na mapy.cz: Dům Gerharta Hauptmanna

Muzeum hraček - Karpacz

Všude, kde vystupovalo Vratislavské divadlo pantomimy, kupoval jeho zakladatel a dlouholetý ředitel Henryk Tomaszewski hračky. Henryk Tomaszewski nebyl obyčejným sběratelem. Proto ani muzeum, které založil v roce 1995 v Karpaczi, nepřipomíná obyčejné muzeum. Panenky tam bydlí ve vitrínách vypadajících jako stylové měšťanské domy. A kdo se ocitne ve městě panenek, ten se dostane do ulice plné obchodů a kaváren, projde kolem divadla, pekárny, lékárny...

Odkaz na mapy.cz: Muzeum hraček

Referát propagace města v Karpaczi
ul. Konstytucji 3 Maja 25
58-540 Karpacz
tel./fax 0757619716, tel. 0757618605
it@karpacz.eu
http://www.karpacz.pl/cs/atrakcje/muzeum-hra-ek

Informace