Těžko v našich dějinách hledat slavnější šlechtický rod tak významně spjatý s regionem Krkonoš, než byl rod Harrachů. Svou zřetelnou stopu však zanechal v historii celých českých zemí i Evropy.
Jak se tato rodina zasloužila o rozvoj Krkonoš? Jaké dědictví a hodnoty si díky nim připomínáme? Dozvíte se v našem článku.
To je motto Harrachů, které si v dnešní době rádi připomínáme. Hraběcí elegance, glanc, osvícené myšlení, skvělé podnikatelské cítění, mecenášství a vlastenectví jsou kromě mnoha konkrétních zásluh a činů nedílnou součástí odkazu tohoto slavného rodu.
Zároveň v letošním roce uplyne přesně 400 let, co Arnošt Vojtěch z Harrachu nastoupil na pražský arcibiskupský stolec a Isabela Kateřina z Harrachů uzavřela sňatek s Albrechtem z Valdštejna.
Historie rodu Harrachů se píše již od 14. století. Za více než 700 let se do historie českých zemí i Evropy zapsal nesmazatelně. Jeho členové vykonávali významné politické i církevní funkce, ale i přes důležitá postavení na evropské úrovni vždy prosazovali zájmy českých zemí. Z mnoha členů rodu si připomeňme ty nejdůležitější.
Arnošt Vojtěch (1598 - 1667) se stal již ve 24 letech pražským arcibiskupem a jako kardinál korunoval tři české krále a dvě královny. Isabela Kateřina (1601 - 1656) se provdala za Albrechta z Valdštejna, čímž došlo k významnému provázání silných rodů. Po smrti Albrechta navíc přešlo brannské panství do držení Harrachů. Ferdinand Bonaventura (1636 - 1706) zakoupil panství Jilemnice a spojením s Brannou vytvořil silné a významné panství.
Alois Tomáš Raimund (1669 - 1742) stál u zrodu harrachovské sklárny. Vynikal sociálním cítěním a péčí o poddané. V Horní Branné nechal pro své zestárlé služebníky vystavět špitál, ve kterém o ně bylo pečováno až do jejich smrti. Bedřich August Gervasius Protasius (1696 - 1749) založil plátenickou manufakturu a bělidlo v Hrabačově u Jilemnice a započal tak rozmach textilního průmyslu. Jeho syn Arnošt Quido (1723 - 1783) se naopak soustředil na lesnictví, budní hospodářství a sklářství, protože odkoupil sklárnu v Harrachově. František Arnošt (1799 - 1884) nechal vystavět rodovou hrobku v Horní Branné či zámek Hrádek u Nechanic. Významně se také zasadil o rozvoj železnice a její budování na trati Chlumec nad Cidlinou - Trutnov.
Foto zámku: Marta Mendřická
Je až neuvěřitelné, v kolika odvětvích, dílech a na kolika místech lze najít odkaz tohoto významného šlechtice a politika. Podporoval české zájmy, tlumil nenávist mezi Čechy a Němci a nabádal ke spolupráci. Mluvil a psal výborně česky, neostýchal se ukázat mezi prostými lidmi, naslouchal jim. Měl a dodnes má pověst mecenáše a pravého kavalíra.
Hrabě nechal založit Klub českých turistů v Jilemnici. Budoval turistické cesty a horské boudy. Ne náhodou se nejstarší turistická cesta v Krkonoších jmenuje Harrachova. Vede ze Špindlerova Mlýna kolem Labské boudy a přes rozcestí U čtyř pánů do Harrachova. Mimochodem - i Labskou boudu nechal z původního hostince přestavět do podoby, ve které poskytovala zázemí turistům i běžkařům až do roku 1965. Zasloužil se též o opravu boudy Dvoračky. Na vrcholu Přední Žalý vystavěl roku 1892 stejnojmennou kamennou rozhlednu, ze které můžete do kraje zhlédnout i dnes. Spolupracoval s Janem Bucharem a společně prosadili také myšlenku na vybudování cesty z Jilemnice přes Žalý na Horní Mísečky. Cesta zvaná Bucharova byla později prodloužena až k prameni Labe.
Ski objevil hrabě na světové výstavě v norském Oslu v roce 1892. Na jeho rozkaz byly dva páry dovezeny do Horní Branné, aby usnadnily lesním dělníkům pohyb zasněženou krajinou. Po jejich vzoru pak byly vyrobeny historicky první domácí lyže. Jen o tři roky později vznikl Český krkonošský spolek Ski v Jilemnici a začala se psát historie lyžování v Krkonoších.
Foto: Zdeněk Horák
Jan Nepomuk pokračoval v odkazu svého otce a dále rozvíjel železniční dopravu, která byla stěžejní pro rozvoj celého regionu. Roku 1898 byla díky jeho velkému úsilí zahájena výstavba lokálky Martinice v Krkonoších - Rokytnice nad Jizerou. Stavba ubíhala rychle a již 7. prosince 1899 se po kolejích projela první lokomotiva. Provoz byl smíšený, tedy vagóny za ní byly nákladní i osobní. Těžko dnes pochopit, jak velkým pokrokem pro místní dopravu a průmysl trať byla. Jen si představte - dostavníkem trvala cesta z Martinic do Rokytnice 2,5 hodiny, vlakem pouhých 44 minut.
Půvabná trať klikatící se údolím Jizery slouží přepravě dodnes, říká se jí Pojizerský Pacifik a vy ji můžete denně využít k cestě po západních Krkonoších.
Sklárna Novosad&Syn je nejstarší nepřetržitě fungující sklárnou v Evropě. Její hutě žhnout již více než 300 let. I o věhlas krkonošského skla se zasloužil rod Harrachů. Ten stál již u jejího založení, později přešla sklárna do jeho majetku. Právě za hraběte Jana Nepomuka prošla nejslavnějším obdobím a za své výrobky získala i řadu světových ocenění. V té době byla též vybudována brusírna, která je cenným historickým dědictvím. Vše si můžete prohlédnout během exkurze. Dnes již sice sklárna nepatří rodině Harrachů, ale rodině Novosadů, svůj věhlas však neztratila. Nejzajímavější výrobky jsou vystaveny v Muzeu skla.
Stavení z 16. století vděčí za svou současnou podobu též hraběti. Vzhledem k jeho lásce k horám zde velmi rád pobýval a proto také o zámek náležitě pečoval. I přes nákladné úpravy a přístavby mu zachoval střídmý renesanční vzhled. Dnes je zámek výstavním prostorem Krkonošského muzea Jilemnice a díky tomu můžete nahlédnout i do hraběcích komnat.
Jan Nepomuk výrazně podporoval českou kulturu. Jak napsal Jan Neruda: "Má-li česká literatura mezi šlechtici alespoň několik upřímných přátel a podporovatelů, je takovým přítelem zajisté hrabě Harrach. Jan hrabě Harrach je šlechtic nejen rodem, nýbrž i srdcem."
Opakovaně finančně i politicky podporoval stavbu Národního divadla. Zasloužil se též o rozvoj Národního muzea. Podporoval dostavbu Svatovítské katedrály. Díky jeho finanční podpoře byly vydány Prostonárodní písně a říkadla Karla Jaromíra Erbena. Vypsal také cenu o nejlepší českou operu s vysokou finanční odměnou, kterou nakonec získal za své Branibory v Čechách Bedřich Smetana.
Nelze zmínit všechna jména, všechna místa a obory, které se rodu Harrachů podařilo povznést. Do úctyhodného výčtu patří také významný přínos pro ochranu krkonošské přírody, jelikož hrabě Harrach založil první přírodní rezervaci na území Labského dolu. I proto málokteré jméno rezonuje Krkonošemi s takovou úctou, jako právě jméno Jana Nepomuka Harracha. Jeho odkaz je propsán v ochraně přírody, v aktivitách, kterým se věnujeme i v projektech, které rozvíjíme.
Zdroj informací: texty Jana Luštince
