Jména, která se propsala do historie Evropy
Historie rodu Harrachů se píše již od 14. století. Za více než 700 let se do historie českých zemí i Evropy zapsal nesmazatelně. Jeho členové vykonávali významné politické i církevní funkce, ale i přes důležitá postavení na evropské úrovni vždy prosazovali zájmy českých zemí. Z mnoha členů rodu si připomeňme ty nejdůležitější.
Arnošt Vojtěch (1598 - 1667) se stal již ve 24 letech pražským arcibiskupem a jako kardinál korunoval tři české krále a dvě královny. Isabela Kateřina (1601 - 1656) se provdala za Albrechta z Valdštejna, čímž došlo k významnému provázání silných rodů. Po smrti Albrechta navíc přešlo brannské panství do držení Harrachů. Ferdinand Bonaventura (1636 - 1706) zakoupil panství Jilemnice a spojením s Brannou vytvořil silné a významné panství.
Alois Tomáš Raimund (1669 - 1742) stál u zrodu harrachovské sklárny. Vynikal sociálním cítěním a péčí o poddané. V Horní Branné nechal pro své zestárlé služebníky vystavět špitál, ve kterém o ně bylo pečováno až do jejich smrti. Bedřich August Gervasius Protasius (1696 - 1749) založil plátenickou manufakturu a bělidlo v Hrabačově u Jilemnice a započal tak rozmach textilního průmyslu. Jeho syn Arnošt Quido (1723 - 1783) se naopak soustředil na lesnictví, budní hospodářství a sklářství, protože odkoupil sklárnu v Harrachově. František Arnošt (1799 - 1884) nechal vystavět rodovou hrobku v Horní Branné či zámek Hrádek u Nechanic. Významně se také zasadil o rozvoj železnice a její budování na trati Chlumec nad Cidlinou - Trutnov.
Foto zámku: Marta Mendřická