Vlk je v Krkonoších už zase doma

Návrat šelmy

Krkonoše už jsou opět domovem i pro vlka obecného. Ve své době byl po medvědovi druhou největší šelmou, která zde žila. Byl vyhuben v první polovině 19. století, ale od roku 2018 se sem opět začal vracet. Nejprve se jednalo o výjimečná pozorování. Jejich počet ale poslední dobou stoupá a dnes již můžeme s jistotou říci, že vlk se v Krkonoších opět usadil. V polské části Krkonošského národního parku polští zoologové sledují dlouhodobě se vyskytující smečku. Na české straně hor jsou v poslední době pozorování častá a to prakticky od Harrachova až po Žacléř. 

Jak se chovat při setkání s vlkem

Jelikož setkání s vlkem již nejsou vzácná, je na místě připomenout si, jak se v takové situaci chovat. Když se vám do cesty postaví vlk, nebojte se. Zvíře nejprve zkoumá, zda pro něj nepředstavujete hrozbu. Nepřibližujte se, nechte vlka jít! Ponechte mu únikový prostor. Můžete tleskat rukama, zakřičet, aby vás vlk slyšel a uvědomil si, že jste člověk. Pokud vlk váhá s odchodem, hoďte na něj hroudu zeminy nebo klacek. V žádném případě se vlky nepokoušejte krmit ani jim nenechávejte žádnou potravu. Své domácí mazlíčky mějte zabezpečené či uvázané na vodítku. 

Jak zabezpečit pastviny a co dělat při vzniku škody

Vzhledem k tomu, že v jiných částech republiky se potravou vlků občas stávají i hospodářská zvířata, i my jsme v kontaktu s farmáři, kteří hospodaří v Krkonoších. Společně hledáme řešení, jak jejich stáda zabezpečit před nežádoucí návštěvou této šelmy. Existují možnosti, jak s podporou z Operačního programu Životní prostředí zabezpečit pastviny proti útoku velkých šelem, a to jak vybudováním kvalitnějších ohrad, nebo pořízením pasteveckých psů. I kvůli nim mějte své vlastní psy v národním parku raději na vodítku. Pokud už hospodáři vznikne škoda, pak má možnost na příslušném krajském úřadě požádat o náhradu škody. Nově se připravuje i možnost čerpat dotaci na újmu za ztížené hospodaření v oblasti výskytu vlka obecného. Nicméně je jednoznačné, že žádné opatření není 100%, ale pouze snižuje pravděpodobnost napadení hospodářských zvířat vlkem. 

Vlk má svoje místo v přírodě i v naší kultuře. Vzbuzuje respekt i obdiv, někdy ale i obavy.

Lidé jej nemilosrdně pronásledovali, nyní se k nám postupně začíná vracet a plnit svou roli predátora v přírodě. Zkušenosti z Evropy ukazují, že je možné v krajině hospodařit a zároveň zde mohou žít divoké šelmy.

S využitím materiálů zpracovaných Agenturou ochrany přírody a krajiny.

Bližší informace: Mgr. Radek Drahný, MBA, tiskový mluvčí, vedoucí oddělení styku s veřejností Správy KRNAP, tel.: 737 209 900, e-mail: rdrahny@krnap.cz, www.krnap.cz