Krkonoše Photo - 1 Krkonoše Photo - 2 Krkonoše Photo - 3 Krkonoše Photo - 4 Krkonoše Photo - 5 Krkonoše Photo - 6


Aktuality

21.02.2017

Krkonoše na Czech Days[celý text]

07.02.2017

Do ZOO, do pohádky či Krkonoš veřejnou dopravou[celý text]

05.02.2017

Marketingový plán regionu KRKONOŠE 2017[celý text]

02.02.2017

Newsletter Krkonoše a Podkrkonoší - únor 2017[celý text]

01.02.2017

Svazek Krkonoše získal certifikát za kvalitu služeb[celý text]

24.01.2017

TOP akce v Krkonoších - únor 2017[celý text]

23.1.2017

Inzerce v Krkonošské sezoně - léto 2017[celý text]

04.01.2017

Kalendář akcí Správy KRNAP 2017[celý text]

02.01.2017

Kalendář událostí Krkonoš 2017[celý text]

23.12.2016

Skibusy v Krkonoších 2016/2017[celý text]

14.12.2016

Lyžařská střediska v Krkonoších 2016/2017[celý text]

16.11.2016

NOVÝ rezervační a ubytovací systém[celý text]


Stáhněte si mobilní aplikaci

Mobile app - Krkonose.eu
AppStore - Krkonose.eu
Google Play - Krkonose.eu
Windows Phone - Krkonose.eu
Kontakt:
Regionální turistické
informační centrum Krkonoše +420 499 405 744 info@krkonose.eu
Radio Kulisek

Doporučená střediska

krkonose.eu » Geologie

Geologie

Tisk

Poloha Krkonoš

Krkonoše leží na česko-polském pomezí v délce 36 km. Jsou nejvyšším horským celkem Sudetského pohoří, s nespornou geografickou výjimečností. V klimaticky pohnutých časech ranných čtvrtohor sehrály úlohu důležitého spojovacího článku mezi svírajícími a opětovně se rozvírajícími nůžkami ledovcového sevření od severu k jihu. Vnější Krkonošský hřeben (Violík, Vysoké Kolo, Sněžka) je vyšší a kopíruje státní hranici. Vnitřní hřeben dělí zářez horního toku Labe na část západní (Lysá hora, Kotel...) a východní (Kozí hřbety, Studniční hora...). Krkonošské rozsochy vybíhají z hřbetů jižním směrem (Žalý, Zadní Planina, Rýchory).

Geologie a geomorfologie

Krkonoše tvoří převážně krystalické břidlice, starohorního nebo staroprvohorního stáří, přeměněné svory, fylity a ortoruly střídají jenom vzácně křemence a bazické vyvřeliny nebo krystalické vápence. Během variského vrásnění pronikl tehdejším krystalinikem velký žulový pluton, který dal základ dnešnímu hlavnímu hřebenu. Z doby geologických přeměn pocházejí i četná ložiska rud. V pozdějším horkém klimatu byly Krkonoše rychle zaoblovány. K poslednímu vyzdvižení horského celku dochází uprostřed třetihor, tzv. saxonské vrásnění, které bylo odezvou na alpínské horotvorné pnutí v Alpách a Karpatech. Dnešní reliéf můžeme označit jako kernou hornatinu se zbytky zarovnaného povrchu na temenech. Staročtvrtohorní modelace ledovců utvořila charakteristická údolí ve tvaru písmene U. Jejich uzávěrům se říká kary, nebo-li jámy (Úpská jáma, Kotelní jámy), které jsou mimořádně zajímavé z pohledu hydrologie, botaniky, zoologie, geologie a geomorfologie. Zásluhou periodického tání a mrznutí skal a sutí nacházíme v nejvyšších polohách Krkonoš prazvláštní povrchové tvary, které jsou k vidění i na dalekém severu, tzv. tory (Mužské kameny) a skalní stupně, kryoplanační terasy (okolí Luční a Studniční hory), polygonální (pravidelné kamenné mnohoúhelníky v nejvyšších partiích hor) či brázděné půdy (na mírných svazích).

Vodstvo

Krkonoše jsou nejdůležitější pramennou oblastí ve střední Evropě. Rodí se tu evropský veletok Labe včetně jeho významných přítoků (Jizera, Úpa). Hřeben horstva tvoří rozvodí mezi Baltem a Severním mořem. Koryta řek jsou hluboce zaklesnuta v údolích a zdobí je často vodopády (Labský, Pančavský). V řečištích jsou často známé obří hrnce, které vznikají erozní činností vody. Pozoruhodné jsou hrazenářské úpravy některých toků a bystřin, které kdysi usnadňovaly splavování dřeva (čertova strouha), nebo jindy mívaly protierozní nebo povodňový účel. Retenční vodohospodářskou stavbou je vodní nádrž Labská. Přirozenou stojatou vodu najdeme v rašelinných jezírcích, která jsou zařazena do seznamu mezinárodně chráněných mokřadů.

Podnebí

Krkonošské klima je velice drsné a vrtošivé, patří mezi nejchladnější, největrnější a srážkově nejbohatší ve střední Evropě. Průměrná roční teplota vzduchu na vrcholu Sněžky je pouhých 0,2°C. V celém pohoří převládá vlhké a studené proudění vzduchu od Severního moře a Atlantiku. Uplatňují se zde anemo-orografické systémy, při kterých dochází k přepadávání větrných proudů přes planiny do závětrných karů. Zejména v podzimních a zimních měsících jsou častým klimatickým jevem krkonošské inverzní situace, při kterých je na horách teplo a jasno a údolí je zalito neproniknutelnou mlhou.