Bouda Samotnia se nachází u jezera Maly Staw na polské straně Krkonoš ve výšce 1200 m n.m a je jednou z nejstarších bud v polských Krkonoších. Turisté ji rádi navštěvují pro její pohodovou atmosféru a domácí kuchyni. Jelikož Samotnia leží v Národním parku Krkonoše, na cestě mezi městem Karpacz a Sněžkou, nelze ji navštívit jinak než pěšky. První písemné zmínky o stavení u jezera pocházejí již z roku 1670. V průběhu staletí chata přirozeně prošla mnohými úpravami, přičemž poslední rozšíření, které dotvořilo její současnou podobu, se událo roku 1934.

Zřícenina hradu Chojnik se nachází nad vesnicí Sobieszów (627m n.m.), která je dnes částí Jelenie Góry, a je jednou z největších turistických atrakcí na polské straně Krkonoš. Hrad Chojnik se objevuje v písemných pramenech už ve 14. století, kdy ho založil svídnicko-javorský kníže Bolek II. . Vdova po tomto knížeti předává hrad do majetku Gotsche Schaffa – předka významného slezského rodu Schaffgotschů, v jejichž majetku zůstal až do roku 1675, kdy vyhořel a nebyl už znovu obnovován. V průběhu 20. století byl hrad opravován, díky čemuž je dnes přístupný veřejnosti.

Zamek Chojnik,
58-570 Jelenia Góra – Sobieszów
tel.: (075) 75 56 394
email: kontakt@chojnik.pl
http://www.chojnik.pl

Slezská bouda se nachází pár metrů od česko-polských hranic na hřebeni Krkonoš pod vrcholem Sněžky. Její současná podoba pochází z přestavby uskutečněné roku 1920. Kolem Slezského domu se nacházejí dvě hlavní rostlinná společenstva, a sice kleče a smilky. Je možné zde též spatřit modráčka tundrového a koniklec bílý. Bouda nabízí občerstvení i ubytování.

Schronisko Górskie "Dom Śląski"
ul. Na Śnieżkę
58-550 Karpacz Górny
tel./fax: 075 7535290
http://www.domslaski.pl

Sněžné jámy jsou dva hluboké kary – Malé Sněžné jámy a Velké Sněžné jámy – nacházející se na polské straně Krkonoš. Do Velké Sněžné jámy se shlíží z cesty Česko-polského přátelství na dvě menší ledovcová jezírka. Malá Sněžná jáma leží západněji a vyskytují se zde vzácné druhy rostlin, vázaných na čedičovou žílu, která sahá až do výše 1425 m. Mezi oběma jámami stojí zdaleka patrná bouda Wawel.

Hora Szrenica (1 362 m n. m.), u nás známá jako Jínonoš, dominuje západnímu okraji Krkonoš, kde je už poněkud „odsedlá“ od hraničního hřbetu na polské území. Její „špičatý“ vrchol zvýrazňuje horská chata v blízkosti sedačkové lanovky z podhorské Szklarské Poręby, doslova ze všech stran se tam sbíhají také značené trasy, včetně cesty od turistického hraničního přechodu u Vosecké boudy. K zajímavostem Szrenice patří žulové skalní útvary (tory). Na jihozápadním temeni vystupuje přímo na státní hranici členitý výchoz Trzy Swinki (u nás zvaný Svinské kameny), ještě navštěvovanější je seskupení mohutných skalisek na severním svahu, přiléhavě zvaných Końskie Łby, tedy Koňské hlavy či lebky. Také vlastní vrcholek Szrenice je doslova „kamenný“, protože jej pokrývá souvislá suť balvanů.

Rybníky Velký a Malý se nachází na polské straně Krkonoš pod cestou Česko-polského přátelství na úseku od Poledních kamenů k místu, kde se napojuje žlutá Slezská (Janova) cesta. Velký rybník leží ve výšce 1225 m n.m., jeho plocha čítá 6,5 hektaru a hloubka 23 metrů. Jedná se o největší krkonošské jezero ledovcového původu. Jeho dno je tvořeno sutí, místy je i písčité. Malý rybník je ve výšce 1183 m n.m., má 2,9 hektaru a pouhých 6,5 metrů hloubky. Voda obou rybníků je jantarově zbarvena a fyzikálními vlastnostmi připomíná alpská jezera zaledněná 190 dnů v roce. To odpovídá například švýcarskému Silser-See, ležícímu zhruba o 600 metrů výše. Kotle nad Velkým a Malým rybníkem patří spolu s Velkou Sněžnou jámou k nejdokonalejším karovým formám v polských Krkonoších.

Řeka Kamienczyk má prameny v horní části enklávy Hala Szrenica ve výšce 1260 m n. m. Po spojení s mnoha drobnými, často bezejmennými toky tento potok teče skalnatým korytem ve výrazně modelovaném údolí. Ve výšce 840 m n. m. tvoří třístupňový kaskádový vodopád, nejvyšší v severní části Krkonoš (27m). Pod vodopádem je hluboká rokle dlouhá téměř 100m, která vznikla zpětnou erozí díky postupnému ústupu prahu vodopádu.

Tento dřevěný protestantský svatostánek stojí na polské straně Krkonoš v horní části města Karpacz. Sem se dostal oklikou až z norského města Vang, kde byl postaven již roku 1175. Roku 1841 byl kostelík obyvatelům norské osady již malý a rozhodli se, že ho nahradí zděný. Původní chtěli prodat jako dřevo na otop. Na dražbě se však objevil norský malíř Johan Christian Dahl, profesor Akademie výtvarných umění v Drážďanech, který usiloval o jeho záchranu. Nakonec byl kostelík převezen do Královského muzea v Berlíně, o což se zasloužila podpora pruského krále Fridricha Viléma IV. Tento panovník vedl korespondenci s hraběnkou Friderik von Redern z Bukovce. Ta se zmínila o potřebě nového kostelíku pro evangelické obyvatelstvo horských vesnic na svém panství, a tak na jaře roku 1842 cestovala stavba po částech do Legnice a odtud na vozech přes Jeleniou Góru do obce Karpacz. Přibyla k němu nová věž a roku 1844 bylo provedeno slavnostní vysvěcení. Kostel Wang je tzv. stavkirke - sloupovým kostelem, jehož krov nenesou obvodové zdi, ale vysoké sloupy. Ty jsou dvanáct let ponechané v opracované podobě na dešti a větru a následně naimpregnované dehtem z dřevěného uhlí. Takto upravené sloupy vydrží více jak 800 let.