Krkonoše Photo - 1 Krkonoše Photo - 2 Krkonoše Photo - 3 Krkonoše Photo - 4 Krkonoše Photo - 5 Krkonoše Photo - 6


Aktuality

26.06.2017

TOP akce v Krkonoších - červenec 2017[celý text]

24.06.2017

Projekt Živé studánky[celý text]

20.06.2017

Anketa - Informační centrum roku 2017[celý text]

15.06.2017

Stezka korunami stromů Krkonoše se otevře 2.7.[celý text]

12.06.2017

Léto ve Vrchlabí 2017[celý text]

7.6.2017

Nová Krkonošská sezona[celý text]

2.6.2017

Výleťák z dělostřelecké tvrze Stachelberg přes Žacléř na Rýchorskou boudu[celý text]

01.06.2017

Newsletter Krkonoše a Podkrkonoší - červen 2017[celý text]

28.05.2017

Vaše oblíbená rozhledna - 5. část[celý text]

25.05.2017

TOP akce v Krkonoších - červen 2017[celý text]

18.05.2017

Ekologické zemědělství v Královehradeckém kraji[celý text]

29.4.2017

Letní provoz lanovek v Krkonoších 2017[celý text]

24.4.2017

Nové video: Krkonoše jsou hory bez hranic[celý text]

02.04.2017

Nové krkonošské stezky vytvořené dětmi[celý text]

16.11.2016

NOVÝ rezervační a ubytovací systém[celý text]


Stáhněte si mobilní aplikaci

Mobile app - Krkonose.eu
AppStore - Krkonose.eu
Google Play - Krkonose.eu
Windows Phone - Krkonose.eu
Kontakt:
Regionální turistické
informační centrum Krkonoše +420 499 405 744 info@krkonose.eu
Radio Kulisek

Doporučená střediska

krkonose.eu » Turistické cíle od A do Z » Dívčí a mužské kameny

Dívčí a mužské kameny

Tisk
Dívčí a mužské kameny
Dívčí kameny Dívčí kameny - zima
Svatopetrská 297, 543 51 Špindlerův Mlýn
Email: info@spindl.com
Telefon: 00420 499 433 407
Web: www.spindl.com
Mapa: Zobrazit

Dívčí, a kousek od nich Mužské kameny se nacházejí na hranicích s Polskem na červené stezce Česko-polského přátelství nad Medvědím dolem, zhruba 3km od Špindlerovy boudy. Tyto kamenné útvary zpestřují jinak monotónní reliéf masivu Krkonoš, kterému dominují zarovnané povrchy. Tyto žulové skály se v odborném jazyce označují jako tory, rozlehlejší útvary jako skalní hradby a Dívčí (a Mužské) kameny patří mezi nejznámější na české straně Krkonoš. Tyto věžovité skály vznikly během druhohor a třetihor, kdy byly erozí narušeny a odneseny méně odolné okolní horniny a obnažily se tak bloky žulového jádra, dříve schovaného hluboko pod zemí. Obnažené žulové skály se, jak je pro žulu obvyklé, působením především mrazu, rozpukaly do hranatých kvádrů. Ty dalším zvětráváním a ohlazováním dostaly dnešní bochníkovitou podobu.